Doplnění fotek k Chorvatsku - Jirkovy stránky. Je tam spousta nových, zajímavých odkazů a budu doplňovat informace o zajímavých místech a městech po trase, i v samotné Dalmacii, či přímo v okolí Bašky Vody. V aktualitách 2014 - 2015 najdete nejnovější informace a zajímavosti o Chorvatsku a cestě tam i zpět, včetně všech aktuálních poplatků, cen paliva, potravin, vstupného apod., a také aktuální počasí a nebo on-line kamery na hranicích a mýtných branách! Dále jsem tam umístil nejnovější fotky i video z lyžování na Hochkaru 20010 - 2014, apod.
Na těchto stránkách jsem postupně přidával fotky z dalších výletů viz levý sloupeček (Berghof, Orlí hnízdo,Obersalzberg, Salzburg, Hallstatt, Salzkammergut - texty - 03. - 06.07.2010, Salzkammergut, ubytování, Lammerklamm, Königsee, Obersalzberg, Krimmler Wasserfall, Zell am See, Hallstatt, Salzwelten, Eis- a Mammuthölle, apod.) Ale především fotky z lyžování na Hochkaru 2010 - 12, Wachau, Vídeň, Mnichov, Herzogenaurach, Osvětim, Krakov... Fotky ze školy, fotky z lyžáků, vodáků, výlety do Prahy, fotky z maturitních plesů, oslavy narozenin, golf v Radíkově, tenisový turnaj na Gymplu ... nejnověji jsem doplnil na stránkách - Jirkovy stránky fotky z výletu do Provence a Cote d´Azur 2012 a Stužkovák 2012. Děkuji za trpělivost.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...

Mé stránky na téma Chorvatsko
Pinterest
YouTube

a mé profily:
Facebook

Twitter
Flipboard

issuu
http://www.youtube.com/user/hrdas66
Pěkné, dobře udělané stránky se spoustou zajímavých informací k této oblasti:

http://www.alpy.net/dachstei/gosausee.php
Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Hallstatt

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Gossausee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstättersee

Hallstatt - Solné doly, jezero a unikátní kostnice

Hallstatt je jedním z nejkrásnějších městeček Solné komory. Nachází se na břehu stejnojmeného Halštatského jezera (Hallstattersee) při úpatí masívu Dachstein. Návštěva Hallstattu patřícímu ke Světovému dědictví UNESCO je krásným a mimořádným zážitkem.

Příjezd a parkování

Příjezd do tohoto turisticky oblíbeného místa je impozantní. Autem projedete dlouhým tunelem jehož oddělené směry putují v hoře lehce odlišnými cestami. Parkování je možné i přímo v tunelu, ale jen na časově omezenou dobu. Evangelický kostel Hallstatt V Hallstattu je několik záchytných parkovišť, kde je vhodné zaparkovat.

Město a jeho historie

Hallstatt se nachází přímo u jezera v nadmořské výšce 508 m.n.m. a má kolem tisíce obyvatel. Celé městečko je rozloženo na terasách příkrého břehu jezera. Ještě na konci 19. století se sem nedalo dostat jinak než lodí nebo úzkou horskou stezkou. Ulice jsou v mnoha případech táhnoucí se schodiště, lemované starými domy doplněnými množstvím truhlíkových květin. Takovou výzdobu můžete ostatně vidět všude po rakouských vesnicích, zde je to ovšem malebnější, vzhledem k nahustěnosti staveb a krásným uličkám. Procházka městem nabízí krásné výhledy na zdejší centrum s dvěma kostely. Evangelický ve středu města a o kousek výše od jezera je farní katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v roce 1520, jehož mohutná věž je jediným dochovaným pamětníkem původního kostela z roku 1320. Tyto pohledy na město jsou nejznámější a mnoho lidí je bude znát, aníž by zde byli. Jedna tato fotografie mne zaujala kdysi natolik, že bylo vždy mým snem, toto městečko navštívit. U katolického kostela je malý hřbitov s krásně tepanými kříži z 19. a 20. století, dokládajících zručnost zdejších umělců. U hřbitova se nachází ještě jedna místní rarita, a tou je Halštatská kostnice.

Kostnice Hallstatt

Malá nenápadná kostnice je umístěna v areálu hřbitova. Před vstupem je výběrčí dvou eurového vstupného, od něhož obdržíte i česky psané pojednání, které je zajímavější jak samotná prohlídka. Kostnice existuje již od roku 1200 (každý průvodce uvádí ale jiné datum) a je zde na 1200 lebek. Kostnice Hallstatt Z toho je 610 pomalováno a seřazeno podle rodinné příslušnosti. Kvůli nedostatku místa ve městě je hřbitov velice malý a jednotlivé hroby musely být většinou po 10–20 letech otevírány, aby se uvolnilo místo pro další nebožtíky. Dlouhé kosti potřebující nejvíce místa byly vyzvednuty. Lebky byly vyčištěny a běleny slunečním a měsíčním svitem. Potom byly pomalovány a uloženy v kostnici. Tato tradice začala roku 1720. Kreslené znaky na lebkách mají svůj význam. Dubové listí je znamení slávy, vavřín je znamení vítězství, břečťan znamení života a růže znamení lásky. Zdejší nejmladší lebky patřila ženě která umřela roku 1983. Její osobní přání bylo uložení do kostnice a toto přání je možné mít i dnes. Rozšířené je ale zpopelňování v krematoriu Salzburg. Pohřbívání do země zde však existuje také nadále.

Solné doly Salzwelten v Hallstattu

Ve velké výšce nad městem se na kopci Salzberg (1030 m.n.m) nacházejí nejstarší solné doly v Evropě. Nahoru se můžete dopravit lanovou dráhou Salzbergbahn nebo vyjít pěšinou s názvem Salzbergweg sloužící v dřívějších dobách pro snášení obrovských kusů soli ( 45 kilový náklad snášely údajně na zádech i ženy ) tak můžete zkusit vyběhnout trasu bez nákladu. Cesta trvá cca hodinku. Horní stanicí lanovky je tzv. Rudolfova věž vybudovaná v letech 1282–84 vévodou Albrechtem I. Během Solné války sloužila jako opěrný bod a od roku 1313 až do poloviny 20. století sloužila důlním pracovníkům. Dnes je zde restaurace. Samotná prohlídka solných dolů trvá 90 minut a je s průvodcem. K dispozici zde mají také českého audioprůvodce. Před vstupem obdržíte ochranné termo-kombinézy a projedete se malým vláčkem. Atrakcí je skluzavka kde vás při sjezdu vyfotí a fotografii si pak můžete u východu zakoupit. V solných dolech salcburska je to již běžné zpestření a také památeční upomínka. Pokud budete mít štěstí na průvodce, tak si odsud odnesete i nějaký ten solný kámen. Sůl ve všech možných podobách je prodejním artiklem celého Halštatu a okolí.

TIP : – Ze Salzbergu ( Solného kopce) je při dostatku času možné vyrazit na túru údolím Echerntal k Waldbachstrubu, kde jsou vodopády. Na jih lze jít k chatě Tiergartenhütte (1457 m.n.m. – 3 hod. Cesty) a dále k chatě Wiesberghaus (1883 m.n.m.). Náročná cesta vede k chatě Simony Hütte (2206 m.n.m.) pod Halštatským ledovcem.

Vedle solných dolů objevil v roce 1846 Johann Georg Ramsauer pohřebiště s množstvím vykopávek, jež svědčili o čilém obchodním ruchu tohoto místa. Nálezy z období mezi lety 8. stol. př. n.l. A 4. stol. př. n. l. daly název tzv. Halštatské kultuře rané doby železné. Ta proslavila toto místo na celém světě. Je to jeden z dalších důvodů proč se k solným dolům vypravit. Archeologické nálezy vystavuje Muzeum Hallstatt a jistě je také zajímavé expozici shlédnout.

Halštatské jezero (Hallstattersee) a plavba lodí
Jezero je dlouhé 8 km, široké 1–2 km a až 125 metrů hluboké. Na jezeře je lodní doprava, dříve hojně využívaná pro jediné spojení s okolním světem, dnes součást turistického ruchu. Plavba spojuje městečko Hallstatt s městečkem Obertraun a kulisou plavby je masív Dachsteinu (2996 m.n.m.) a vrchol Sarsteinu (1975 m.n.m.) s dalšími štíty ostatních vrcholků.
17. července 2002 9:23
Do opravdu vysokých hor to není z Česka příliš daleko. Na rakouský Watzmann, Dachstein, Priel nebo Hochkönig se dá dojet autem za šest hodin. Mezi těmito známými horami se ztrácí hřeben Gosaukamm. Leží totiž vedle známějšího a vyššího Dachsteinu. Nevedou sem velké lanovky a pohoří je tak dosažitelné jen pěšky.
Prohlédni fotky

Na druhou stranu to tu není tak přelidněné a ceny chatách jsou tu nižší.

Biskup nebo čert?
Symbolem pohoří Gosaukamm je dvouvrcholová osamělá hora Bischofsmütze (Biskupská čapka), kterou některé starší průvodce protikladně označují za Čertovy rohy. Vypíná se nad chatou Hofpürglhütte do výšky 2459 metrů nad mořem a je dostupná jen pro horolezce nebo zkušené vysokohorské turisty s horským vůdcem.

Všechny výstupy nejjednodušším klasickým směrem roklí mezi oběma rohy začínají na chatě Hofpürgl. Je to velká stavba v tradičním rakouském stylu, která patří sekci Alpského spolku z Lince.

Pro Čechy to má finanční výhody, protože na průkaz Alpenverreinu, který má pobočku i v Praze a Českých Budějovicích, se tu dají získat velké slevy. Člen platí polovinu normálních cen za ubytování a dvě třetiny za horkou vodu a tzv. horolezecké pití (neboli vodu se šťávou).

500 Kč na noc pro rodinu
Ubytovat se lze jako na všech velkých chatách v pokojích s povlečením, v ubytovněně, nebo v domečku vedle chaty (Winterraum), kde se spí jako v ubytovně, ale na toaletu, do sprchy a pro vodu se musí chodit do hlavní budovy. Nejlevnější ubytování přijde pro čtyřčlennou rodinu v přepočtu na necelých pět set korun za noc. (Matrazenlager), kde každý vyfasuje dvě deky, ale musí si s sebou přinést vlastní látkový pytel pod

Na túry v Gosaukamm se vyráží brzy, ale naštěstí ne ještě v noci jako například na vedlejším Dachsteinu či v ostatních ledovcových horách. Už kolem osmé jsou ovšem všichni návštěvníci nasnídaní a vyrážejí do hor.

První jsou obvykle horolezci, po nich turisté, plánující dlouhé přechody přes vysokohorská sedla k jiným chatám a teprve naposledy ti, kteří se chystají na kratší okružní túry nebo dokonce jen na sestup do údolí. Z osmahlých chlapíků ve značkovém oblečení, kteří organizují odchod, se často vyklubou horští vůdci nebo aspoň instruktoři alpských oddílů.

Přípravy na cestu
Výstup na zdejší symbol Bischofmütze vyžaduje dobré počasí. Informace o něm se každý dozví na recepci v chatě. Chce to se ovšem zeptat. "Vy jdete na Mütze?" ptá se postarší paní recepční a zdvihá oči ke stropu. "To není túra pro nezkušené!"

Poté, co slyší uspokojivou odpověď na svoji poslední otázku: "Vaše paní je zkušená horolezkyně?", doporučuje napřed vyzkoušet své síly na některé jednodušší túře anebo aspoň na nedalekých skalkách zvaných Klettergarten (lezecké školka). Přidává navíc předpověď dobrého počasí ještě na dva dny a je rozhodnuto – budeme se řídit jejím doporučením.

Pozítří tedy vstáváme před sedmou hodinou, sbaleno už máme od večera a už v osm jsme na cestě. Stejný cíl mají ještě tři skupiny horolezců, ale ty nám brzy mizí z očí. Normálně trvá přístup pod stěnu něco mezi půl druhou hodinou a dvěma hodinami, ale my jsme velmi opatrní hlavně během překonávání jazyků z tvrdého sněhu. Víme totiž, že za případné uklouznutí se platí tvrdě – neubrzditelným sjezdem do sutě.

Nebezpečné trhliny a padající kamení
Výstup vede roklí zvanou Schlucht. Už při pohledu od chaty byl směr jasný, ale pod stěnou je trasa vidět jako na dlani. Jedinou komplikací je překročení příhorní trhliny. V polovině léta se na nás totiž šklebí její tři metry široký a deset metrů hluboký jícen.

Tvoří se v místě, kde studené sněhové pole odtává od teplejší skály. Svazujeme se lanem a opatrně se suneme po jediném sněhovém mostě, kterému ovšem není co věřit. Může se probořit za týden, ale také teď hned. To nikdo nepozná.

V polovině potkáváme první skupinu, která se vrací z vrcholu. Ověřujeme si na vlastní kůži tvrzení z horolezeckého průvodce: "Helma nezbytná kvůli padajícímu kamení, které shazují slaňující družstva."

Most vydržel, a my konečně užíváme lehkého lezení. Vede nás spousta skob, na každém stanovišti po pětadvaceti metrech se můžeme bezpečně pověsit do zacementovaných kruhů a zajistit výstup zbylých členů výpravy.

Rokle končí Mützescharte, což je uzoučké sedélko mezi vrcholy Malé a Velké Čapky, kterým silnější lezci musí doslova protéci. Tenčí se jím jen prosmyknou.

Blíží se bouřka
Za sedélkem si už vychutnáváme lehké lezení v pevném vyhřátém vápenci podél množství bezpečně ukotvených nýtů. U vrcholového kříže se zapisujeme do knihy výstupů, zhltneme tatranku a co nejrychleji mizíme stejnou cestou dolů.

Nepříjemně rychle se k nám totiž blíží černá stěna, ze které se občas zableskne. Ve vedlejším údolí řádí bouřka a my víme, že za pár desítek minut bude u nás. Příroda nás má asi ráda, a tak nám dovoluje slanit až na sníh k nástupu a teprve v okamžiku, kdy si můžeme sundat všechno horolezecké vybavení a uložit ho do batohů, začíná pršet.

Teprve tam si podáme ruce na znamení úspěchu a zdravíme se místním pozdravem "Grüss Gott!".

MŮŽE SE HODIT

Příjezd:
Po dálnici na Salzburg a Villach, z ní odbočit směrem na Eben a Filzmoos. Ve Filzmoos na kruhovém objezdu doleva na Hofalm, na objezdu je směrovka. Za obcí se platí mýto 4 euro za osobní auto. V noci je potřeba mít s sebou mince, protože obsluha závory je v tu dobu automatická. Bezplatné parkoviště je těsně pod chatou Obere Hofalmhütte. Až sem jezdí i linkový autobus z Filzmoos.

Pěšky k chatě Hufpürglhütte:
Od Hofalm hodinu po pohodlné, ale prudce stoupající pěšině značené číslem 612 až k chatě. Po cestě není žádný pramen vody.

Popis trasy na Bischofsmütze:

Od chaty Hufpürglhütte po jasné pěšině na severozápad k jižnímu výběžku vrcholu Mosermanndl. Pod námi klesá značená cesta, ale my se držíme ve stále stejné výši. Podle ročního období překročíme více či méně firnových polí. V případě, že je sníh ještě tvrdý, doporučujeme použít mačky nebo cepín. Za Mosermanndlem začne stezka stoupat po skalních plotnách do širokého údolí často vyplněného sněhem a ledem. Jím až na sedlo Eiskarsattel a suťovým svahem doleva pod skály Kleine Bischofsmütze. Zde začíná značení zelenými fleky na skalách. Méně zkušení horolezci by se zde již měli navázat na lano a traverzovat doprava (několik skob) do suťového kuloáru. Z něho přes několik plošin (kruhy a skoby) pod jižní stěnu Grosse Bischofsmütze.

Přes sněhové pole a mohutnou příhorní trhlinu na začátek hluboké rokle mezi oběma vrcholy Bischofsmütze (kruh). Sem to z chaty trvá asi dvě hodiny chůze a lezení. Od kruhu mírně vlevo trhlinou (skoby a kruhy) pod dva kolmé výšvihy. Oba jsou ohlazené od tisíců horolezců, ale dobře zajištěné pomocí nýtů. Pozor na padající kameny od sestupujících kolegů. Výšvihy končí úzkým sedélkem. Od něho doprava stěnou okolo skalního okna (skoby) do žlabu (nýty), který nás vyvede na závěrečný hřebínek (skoby). Z něho už je dobře vidět vrcholový kříž.

Obtížnost trasy:
Až k rokli II. stupeň horolezecké klasifikace, výšvihy v rokli III. stupeň a od sedélka na vrchol II.-III. stupeň. Návrat je stejnou trasou slaněním. Celkem je to šest padesátimetrových délek lana.

Průvodce: v češtině vloni vyšel výběr horolezeckých výstupů od Jiřího Nováka Severní vápencové Alpy, kde je popsáno i několik tras na Bischofsmütze. Pozor na staršího průvodce pro vysokohorskou turistiku ze začátku devadesátých let od vydavatelství Alpy nazvaný Dachstein. Autor Ladislav Jirásko v něm nepravdivě tvrdí, že výstup je lehký a dosahuje jen obtížnosti prvního stupně horolezecké klasifikace!
Kam dál?

Okruh přes tři dachsteinské ledovce nabízí skvělé výhledy
Další články k tématu: Rakousko

Autoři:

iDNES.cz
Jakub Turek
13.08.2013 11:34:56
Jiří Hrdý
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one