Doplnění fotek k Chorvatsku - Jirkovy stránky. Je tam spousta nových, zajímavých odkazů a budu doplňovat informace o zajímavých místech a městech po trase, i v samotné Dalmacii, či přímo v okolí Bašky Vody. V aktualitách 2014 - 2015 najdete nejnovější informace a zajímavosti o Chorvatsku a cestě tam i zpět, včetně všech aktuálních poplatků, cen paliva, potravin, vstupného apod., a také aktuální počasí a nebo on-line kamery na hranicích a mýtných branách! Dále jsem tam umístil nejnovější fotky i video z lyžování na Hochkaru 20010 - 2014, apod.
Na těchto stránkách jsem postupně přidával fotky z dalších výletů viz levý sloupeček (Berghof, Orlí hnízdo,Obersalzberg, Salzburg, Hallstatt, Salzkammergut - texty - 03. - 06.07.2010, Salzkammergut, ubytování, Lammerklamm, Königsee, Obersalzberg, Krimmler Wasserfall, Zell am See, Hallstatt, Salzwelten, Eis- a Mammuthölle, apod.) Ale především fotky z lyžování na Hochkaru 2010 - 12, Wachau, Vídeň, Mnichov, Herzogenaurach, Osvětim, Krakov... Fotky ze školy, fotky z lyžáků, vodáků, výlety do Prahy, fotky z maturitních plesů, oslavy narozenin, golf v Radíkově, tenisový turnaj na Gymplu ... nejnověji jsem doplnil na stránkách - Jirkovy stránky fotky z výletu do Provence a Cote d´Azur 2012 a Stužkovák 2012. Děkuji za trpělivost.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...

Mé stránky na téma Chorvatsko
Pinterest
YouTube

a mé profily:
Facebook

Twitter
Flipboard

issuu
http://www.youtube.com/user/hrdas66

Za vánoční atmosférou do Krakova

Martin Dorazín  30.12.2005

Krakov - Autor:shenfieldtravel.co.uk
Krakov
Autor:   shenfieldtravel.co.uk 
 

Krakovské předvánoční trhy přitahují návštěvníky nejen z celého Polska, ale i ze světa. Trhy s tradičními polskými výrobky se konají na Starém rynku kolem známé budovy Súkenice, kde se ve středověku prodávalo, jak ostatně sám název napovídá, plátno. Dnes jsou v Súkenici krámky s nejrůznějším zbožím a je to čistě turistická atrakce. 

 
Za vánoční atmosférou do Krakova
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  


Kolem renesanční budovy se usadili různí hudebníci. Škála jejich produkce je velmi pestrá, podobně jako instrumenty. Jeden muzikant je vlastně celým orchestrem, pomocí zvláštního zařízení ovládá harmoniku i soupravu bicích nástrojů. Jiný umělec, soudě podle náročného repertoáru, si na rynek odskočil z konzervatoře. V parku kousek od náměstí hraje na dětském harmoniu postarší žena a podle oděvu je jasné, že tato hudebnice tu není kvůli tomu, aby vytvářela předvánoční atmosféru. Prosí o pár grošů, aby se její děti mohly najíst.


Renesanční budova Súkenice - Autor:shenfieldtravel.co.uk
Renesanční budova Súkenice
Autor:   shenfieldtravel.co.uk   


Polské Vánoce jsou příležitostí k velkým charitativním akcím a sbírkám především pro děti z dětských domovů a chudých rodin. Podle statistik žije téměř polovina polských dětí v bídě, dva miliony dětí nedostávají ani jedno teplé jídlo denně. Sociální rozdíly jsou tady vidět mnohem více než v jiných postkomunistických zemích. I v Polsku je ale předvánoční období časem nákupní horečky a při pohledu na přeplněné hypermarkety by člověk neřekl, že je v jedné z nejchudších zemí Unie.

Vraťme se ale na krakovské náměstí. Městská rada na vánoční trhy pouští pouze prodejce tradičních předmětů a jídel, trhovci se zbožím pochybné kvality sem nesmějí. Jedním z výrobků, který chce Polsko zaregistrovat jako národní produkt, je pitný med. "Nejde ale o medovinu, pitný med se vyrábí podobně jako třeba víno," prozrazuje mi paní Maria, která tuto specialitu prodává. "Kvalita tohoto nápoje závisí na době zrání, některé pitné medy se musejí nechat uležet až deset let. A velmi záleží také na poměru smísení medu s vodou. U levnějších druhů se na jeden díl medu dávají dva díly vody, u kvalitnějších je to naopak. Na tom závisí také cena pitného medu, nápoj má pak kolem 18 procent alkoholu a můžete ho i svařit, podobně jako víno."

Polští výrobci používají včelí produkty také jako základ vyhlášené kosmetiky. "Kosmetiku vyrábíme na bázi včelího vosku, do kterého se dodávají různé příměsi a esence," vysvětluje paní Agnieszka. O polské produkty mají zájem hlavně cizinci, na krakovském rynku je nejčastěji slyšet angličtina, francouzština, ruština a hebrejština. Skupinu Čechů zaujaly výrobky z ovčích kůží. "To jsou beraní kůže, vyrábíme z nich všechno, co tady vidíte - houně, předložky ke krbu, bačkory, vlněné svetry, čepice i beraní kožichy," ukazuje mi prodavačka, které za hromadou kůží vykukuje pouze hlava.


Hudebníci na náměstí - Autor:shenfieldtravel.co.uk
Hudebníci na náměstí
Autor:   shenfieldtravel.co.uk   


Vzduchem se line vůně jídel z nedalekého roštu, podávají se tradiční klobásy, jitrnicový prejt nebo smažení pstruzi. A samozřejmě oštěpek ve všech podobách. "Tyto sýry pocházejí z Nového Targu, tam je vyrábějí sedláci. Nejde tedy o žádnou průmyslovou velkovýrobu. Sedláci je dělaji sami z kravského, ovčího nebo i kozího mléka. Doporučuji vám smažený ovčí oštěpek, když si koupíte čtyři, pátý vám dám zadarmo," nabízí mi paní Soňa voňavý kus sýra z roštu.

Na krakovské náměstí se mezitím snesla tma a ochladilo se. Stále více lidí proto míří k velikým sudům, kde prodávají svařené víno z Haliče. "To víno pochází z Haliče, my ho tady pouze ohříváme. Můžete si koupit celou láhev a pak si doma víno svařit. Obsahuje všechny ingredience, které má správný svařák mít," říká mi prodavač. Turisté, posilnění horkým vínem, se vydávají na další průzkum zboží v malých dřevěných krámcích, tržnice se postupně stává neprostupným labyrintem a dav přehlušuje i zvuk trubky z věže Mariánského chrámu, troubení slavného krakovského Hejnala. Ten k tomuto královskému městu patří stejně neodmyslitelně jako vánoční trhy. A to už několik století.


Kaziměř - židovská čtvrť Krakova

Pavel Novák ( pan)  22.08.2001

Synagoga
Synagoga  

Kdo z vás viděl film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, ten by si při procházce čtvrtí Kaziměř v polském Krakově možná řekl: Ano, tady to znám. To jsou ty domy, to je ta ulice. Bývalé krakovské židovské město před osmi lety posloužilo držiteli několika Oscarů k natáčení davových scén pro jeho film.


Židovská synagoga
Židovská synagoga  

Kaziměř je světovým unikátem. Je jedinou dochovanou židovskou čtvrtí s náměstíčkem, uličkami, hřbitovy a synagogami. Je uceleným architektonickým souborem, i když po léta zanedbávaným a teprve pozvolna se vracejícím k životu. Ten už ale v jeho uličkách nikdy nebude proudit jako dřív. Před válkou žilo v Krakově 68 tisíc Židů. Tvořili plnou jednu čtvrtinu jeho obyvatel. Zdaleka ne všichni bydleli v Kaziměři, ale tato čtvrť byla jednoduše řečeno jejich. Po skončení války se jich do Krakova vrátilo už jen šest tisíc. Dnes má krakovská židovská náboženská obec už jen asi 170 členů.

V době reálného polského socialismu Kaziměř pustl. Domy, které nebyly zničené za války, se postupně rozpadaly. Kaziměř po setmění byl spíše místem, kterému bylo lepší se vyhnout. Zlom přišel po pádu komunismu, kdy skupina nadšenců začala v Krakově pořádat Festival židovské kultury. Svět se ale o Kaziměři dozvěděl hlavně díky filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam.


Tak vypadala dříve Široká ulice
Tak vypadala dříve Široká ulice  

"Spielberg tady na náměstí točil celkem tři týdny, protože právě tady se natáčely veškeré hromadné scény, které se ve filmu odehrávají na shromaždišti bývalého krakovského ghetta," vzpomíná majitel židovského knihkupectví v ulici Široká pan Zdzislaw Les. Ulice, kde stojí jeho krámek, odpovídá svému jménu. Je to spíš krátký bulvár - skoro náměstí se dvěma synagogami na jednom konci a hřbitovem a synagogou na konci druhém. Dnes tu je několik restaurací nabízejících speciality židovské kuchyně za vskutku nekřesťanské ceny, kavárna, muzeum, policejní služebna a několik obchůdků se suvenýry. V době natáčení Schindlerova seznamu tu byla jen jedna kavárna a knihkupectví pana Zdzislawa.

"Ten film už je starý osm let a stále je živý. Každý den naši průvodci procházejí s turisty trasu po stopách Schindlerova seznamu," říká pan Zdzislaw. Přijíždějí i skupiny věřících, aby se podívaly na místa, kde žili jejich předkové. Na ně pamatoval americký podnikatel Allain Haberberg, který na místě tří zcela zdevastovaných domů postavil hotel Eden, ve kterém nechybí nezbytnosti pro život ortodoxních věřících včetně rituální lázně "mikve".

Čtvrť Kaziměř je vzdálená jen 15 minut chůze od hlavního krakovského náměstí. Přesto ji ale dosud většina návštěvníků města opomíjí. "Je to psychologicky daleko, protože Kaziměř byl tolik desítek let zapomenutým koutkem města," říká ředitel Centra židovské kultury v Krakově Joachim Russek. "Krakovský Rynek Glówny je výstavní síní města - tam jsou všechny hlavní památky. Proto si mnoho turistů řekne: Co bych tam, kdesi v Kaziměři, vlastně hledal?"

Dejte na mou radu, a až někdy budete v Krakově, vydejte se patnáct minut pěšky z centra do Kaziměře. Najdete tu jiný Krakov, který však k tomuto městu neodmyslitelně patří už přes pět set let.


Středoevropský fejeton Luboše Palaty

Luboš Palata  20.02.2010

Fejeton Luboše Palaty - Autor:Dana Josefová

 
Fejeton Luboše Palaty
Autor:   Dana Josefová  


Nevím jak vám, ale mě se tahle dlouhá, tuhá zima už dávno přestala líbit. Pokud jde o mě, tak by mi zima stačila o Vánocích a na horách, zbytek zimy bych pak klidně při už mírně se zelenající trávě, občas nějakém sluníčku a teplotách kolem patnácti, dvaceti nad nulou "vytrpěl". 

 
Středoevropský fejeton Luboše Palaty
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Jenže vzhledem k tomu, že globální oteplování je zřejmě nesmysl, alespoň náš pan prezident do tak říká, by mi zřejmě nezbývalo nic jiného, než se odstěhovat na jih, nejméně na Mallorcu.


Jenže já jsem se minulé dny vydal úplně opačným a z hlediska zimy špatným směrem, tj. na sever a na východ. Když je hezky, tak je polský Krakov, jedna ze zastávek mé cesty na Ukrajinu, moc hezkým a příjemným městem. Když ale je jako už pár měsíců v našich končinách zima a s prominutím hnusně, tak není hezkým městem k příjemným procházkám ani jinak nádherný Krakov. U Visly, která je už tady pořádně velkou řekou, ledově fouká, pod nohama máte takové ledové prosolené bláto, nebo ledovou kluzavku, slunce na obloze jen tušíte a i když jste teple oblečeni, je vám tak nějak zima - na duši.

Se zimou na duši jsem se vydal do jedné čtvrti, nebo spíše bývalého města, které bylo po staletí vedle Krakova a má jméno Kazimierz. Tady, sotva kilometr od polského královského hradu Wavel se mohli ve středověku usadit s požehnáním polského panovníka Židé. V hradbách tohoto zvláštního města prožili skoro tisíc let. A přestože tu dnes najdeme i několik křesťanských kostelů, svědčících o tom, že tu nežili jen Židé, bylo to město takříkajíc jejich. Když se v devatenáctém století začal Krakov, podobně jako další velká města v Rakousku-Uhersku mohutně rozvíjet, tak se Kazimierz s Krakovem spojil podobně přirozeně, jako s Prahou Žižkov, Vinohrady, nebo Smíchov. Za druhé světové války se pak stalo něco mnohem horšího, z Kazimierze zmizeli Židé. Nezmizeli jen tak, byli vyvražděni nacistickými okupanty podobně jako Židé v ghettech v Lodži, Varšavě a jinde. Z Krakova to navíc bylo do pekla, nejen židovského, ale obecně pekla lidství, nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi, co by kamenem dohodil. Ostatně, z Krakova se do Osvětimi jezdí dodnes na turistické zájezdy, což je vám taková divná forma turistiky, na kterou si prostě nějak nemůžu zvyknout.

Procházet se po Kazimerzi, jediném židovském městě, které se nám ve střední Evropě zachovalo, je přece jen o něco hezčí než po táboru v Osvětimi, byť smutné je to pořád. Přestože tu stále jsou synagogy, židovské obchody, restaurace a z reproduktorů prodejen hudebních nosičů tu zní i mizející jidiš, Židé tu nejsou. Tedy téměř.

Židé ale nezmizeli jenom v Kazimierzi, ale v celém Polsku. Z těch tří miliónů Židů v předválečném Polsku jich v nacistických koncentračních táborech zahynulo devět desetin a většina z těch tří set zbývajících tisíc odešla po válce do Izraele, Spojených států a jinam. Dnes jich je v Polsku možná třicet tisíc, v samotném Kazimierzi pouhých sto padesát. Před několika měsíci založil jeden polský intelektuál internetový portál s provokativním názvem: "Stýská se mi po tobě Žide", kde připomíná o jak velké lidské a kulturní bohatství Polsko vyvražděním a zmizením svých Židů přišlo.

Nám v Česku se stalo něco podobného. Přišli jsme také o své Židy, vůči nimž jsme, na rozdíl od Poláků, necítili téměř nic negativního a mnoho Židů jsme prostě pokládali za Čechy. Po válce jsme tuto ztrátu zvýšili ještě tím, že jsme z Česka vyhnali tři milióny našich Němců, což byla ztráta ještě mnohem větší, než která Polákům vznikla zmizením jejich Židů. Dnes je tu Němců asi tolik jako v Polsku Židů a abyste je hledali s lucernou. A i ti, kteří tu zůstali se stále jakoby bojí se ke svému němectví přihlásit. Byl jsem mnohokrát na šumavské Kvildě, ale že by mě napadlo, že je to obec s téměř největším počtem Němců v Česku, kteří tu tvoří pětinu obyvatel, tak to ani náhodou.

Vážně se poslední dny zaobírám nápadem, založit podobný internetový portál jako je ten polský, s ještě odvážnějším názvem. "Stýská se mi po vás, českých Němcích a Židech." Na ten polský chodí spousta kladných a dojemných ohlasů. Jsme zvědav, zda si podobné pocity a vědomí ztráty, kterou jsme si navíc způsobili my sami, uvědomují Češi. Já osobně v to doufám. Doufám v to, že my Češi patříme mezi osvícené evropské národy. Hezký, pokud možno nepříliš zimní den z krakovského Kazimierze, města polských Židů.


Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Obwarzanky z Krakova

Pavel Novák (pan)  12.07.2004
Krakovské obwarzanky - Autor:Pavel Novák
Krakovské obwarzanky
Autor:   pan  


Cestování a poznávání nových koutů světa nás často stojí hodně energie. Nerozlučným souputníkem turisty se dříve či později stane kručení v břiše. Zkrátka hlad. Někdo rád stráví hodinku v restauraci a jiný se zas spokojí s párkem v rohlíku nebo obloženou houskou. Náš zpravodaj v Polsku Pavel Novák vám poradí, co udělat, když vás takový docela malý hlad přepadne v turisty hojně navštěvovaném Krakově. 


"Prosím jeden s mákem." K prosklené budce na kolečkách přistupuje co chvíli hladový zákazník a do okénka volá svou objednávku. Kromě makových, jsou v nabídce i ty sypané solí nebo sezamovým semínkem. Krásně kulaté, dozlatova vypečené - obwarzanky. Angličané jim říkají "beigle". My bychom je asi označili za pletený rohlík ve tvaru věnečku o průměru asi 15 cm.

Obwarzanky patří ke koloritu Krakova. Prodávají se za 80 grošů až za jeden zlotý. Dostanete je prakticky všude. U zastávek tramvají, u bran továren, u škol a nemocnic, u nádraží nebo v okolí historických památek. Většinou to jsou stánky na kolečkách. Buď celá budka, která chrání prodavače před nepřízní počasí, nebo je to jen jakési akvárium naplněné pečivem. V takovém případě sedí prodavač na rybářské stoličce vedle. Zákazníkovi se obwarzanky podávají buď cukrářskými kleštěmi, nebo pomocí dlouhého zahnutého drátu, kterým se dá požadovaný věneček z výlohy vytáhnout. Pan Henryk Urbanczyk prodává obwarzanky 2 roky. Přivydělává si tak k nízkému důchodu. Když začínal, dařilo se mu prodat až 200 obwarzanků denně. Teď už jich objednává jen 130 na den, lidé mají hlouběji do kapsy, a tak se obchod nehýbe tak jako dříve. "Není den jako den. Někdy se prodává hodně a jindy méně. Pekárna nebere zboží zpět. Co neprodám, je ztráta pro mne. Pak mohu obwarzanky tak leda nadrobit holubům, nebo dát jedné paní pro slepice. Dává mi za to občas čerstvá vajíčka," říká pan Henryk.

Obwarzanky si prý rádi kupují nejen rodilí Krakované, ale i cizinci, kteří je považují za jakýsi jedlý suvenýr. Velké oblibě se obwarzanky těší u Angličanů a Američanů. Zvláštní přitom je, že prodeji tohoto pečiva více svědčí, když je trochu pod mrakem a není právě ideální počasí na obhlížení památek. "Když je velmi slunečný den, tak obchod vázne. Udivuje vás to? Kšeft nám kazí kolegové zmrzlináři," vysvětluje pan Henryk.

Obwarzanky nejdříve pekli obyvatelé židovské čtvrti Krakova zvané Kazimierz. Historie obwarzanků je stará několik staletí. Tyto kulaté precle se pekly ve velkém množstvím zvláště v období náboženských svátků a poutí. "Proč máme obwarzanky rádi? Protože to je takový dobrý zákusek na cestu, když člověka přepadne hlad. Nejlépe chutnají ty se solí," svěřila se mi paní Maria, která se už už chystala zakousnout do zvlášť dobře vypečeného obwarzanku.


Aleksander Adamski, v jehož pekárně se obwarzanky pečou už 32 let - Autor:Pavel Novák
Aleksander Adamski, v jehož pekárně se obwarzanky pečou už 32 let
Autor:   pan  


Jaké je vlastně tajemství toho, že je toto pečivo na povrchu křupavé a uvnitř hutné a syté? Je to v tom, že není jen pečené, ale... To už vám řekne pekařský mistr Aleksander Adamski, majitel jedné z 11 krakovských firem, které pravé obwarzanky pečou. "Říká se, že obwarzanek se dělá tak, že se vezme díra a ta se oblepí těstem, ale ve skutečnosti je to tak, že se všechno dělá ručně. Věneček se splétá ze dvou pramenů hutného nudlového těsta s přísadou droždí. Copánek se pak spojí, aby vznikl kruh. Pak se obwarzanky dávají na speciální síťky, které se ponoří do kotle s vroucí vodou. Pečivo pak vyplouvá na povrch jako knedlíky a zvláštním podběrákem se vytahuje. Obwarzanky se přeloží na jiná plata, na kterých se strkají do pece rozpálené na vyšší teplotu než pro normální housky - 260 stupňů Celsia. Tam precle během 15 minut dostávají zlatohnědou barvu a křupavou kůrku," vysvětluje výrobní postup pan Aleksander.

Tajemství obwarzanku je tedy v tom, že se těsto před upečením ještě uvaří. Proto si dlouho zachová vláčnost a za dva dny neztvrdne tak, že by se hodilo už jen na strouhanku. Do vody, ve které se těsto vaří, se přidává různé koření. Složení vodní lázně je ale firemním tajemstvím. V pekárně pana Aleksandra se obwarzanky pečou už dvaatřicet let. Čtyři pekaři dokáží za hodinu uplést až 500 kusů preclů. Těsto se zadělává už v osm večer, do pece se obwarzanky sázejí před čtvrtou hodinou ráno. To aby si už kolem šesté mohli Krakované u stánku říct: "Prosím jeden sypaný sezamovým semínkem, ale ať je pěkně dozlatova vypečený."


Name
Email
Comment
Or visit this link or this one