Doplnění fotek k Chorvatsku - Jirkovy stránky. Je tam spousta nových, zajímavých odkazů a budu doplňovat informace o zajímavých místech a městech po trase, i v samotné Dalmacii, či přímo v okolí Bašky Vody. V aktualitách 2014 - 2015 najdete nejnovější informace a zajímavosti o Chorvatsku a cestě tam i zpět, včetně všech aktuálních poplatků, cen paliva, potravin, vstupného apod., a také aktuální počasí a nebo on-line kamery na hranicích a mýtných branách! Dále jsem tam umístil nejnovější fotky i video z lyžování na Hochkaru 20010 - 2014, apod.
Na těchto stránkách jsem postupně přidával fotky z dalších výletů viz levý sloupeček (Berghof, Orlí hnízdo,Obersalzberg, Salzburg, Hallstatt, Salzkammergut - texty - 03. - 06.07.2010, Salzkammergut, ubytování, Lammerklamm, Königsee, Obersalzberg, Krimmler Wasserfall, Zell am See, Hallstatt, Salzwelten, Eis- a Mammuthölle, apod.) Ale především fotky z lyžování na Hochkaru 2010 - 12, Wachau, Vídeň, Mnichov, Herzogenaurach, Osvětim, Krakov... Fotky ze školy, fotky z lyžáků, vodáků, výlety do Prahy, fotky z maturitních plesů, oslavy narozenin, golf v Radíkově, tenisový turnaj na Gymplu ... nejnověji jsem doplnil na stránkách - Jirkovy stránky fotky z výletu do Provence a Cote d´Azur 2012 a Stužkovák 2012. Děkuji za trpělivost.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...

Mé stránky na téma Chorvatsko
Pinterest
YouTube

a mé profily:
Facebook

Twitter
Flipboard

issuu
http://www.youtube.com/user/hrdas66
Rozhodně jeden celý den si Krakov zaslouží. Tak aspoň několik informací o Krakovu, ať si uděláte představu.

Krakov, polsky Kraków [krakuv], je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku. Má zhruba 760 tisíc obyvatel (třetí největší polské město). Rozloha města činí 326,8 km². Krakov leží na polské národní řece Visle (polsky Wisła), v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou kotlinu s kotlinou Osvětimskou.

Etymologie

Podle legend pochází jméno města od jména knížete Kraka, který je v Polsku považován za Slovana. Velmi pravděpodobně však jména pochází od Keltů, kteří tuto oblast obývali, což je známo z archeologických nálezů a z římských pramenů. Tehdy by název zněl Carragh nebo obdobně. Možná je však i souvislost se jménem legendárního iberského (keltiberského) krále Crocco. V českých legendách se také vyskytuje postava knížete Kroka.

Historie

Nejstarší část města se nachází na opevněném Wawelském návrší. Bylo to jedno z nejdůležitějších opevnění v kmenovém knížectví Vislanů. To ovládla za vlády knížete Svatopluka velkomoravská říše. Pravděpodobně v roce 999 se Krakov stal součástí polského státu Boleslava Chrabrého. První zmínka o Krakově (a to jako o důležitém obchodním hradišti) pochází z roku 966. Od roku 1000 se v Krakově nacházelo biskupství. Roku 1038, za vlády Kazimíra I. Obnovitele, se Krakov stal polským hlavním městem.

V období rozpadu státu na jednotlivé úděly (polsky rozbicie dzielnicowe) byl sídlem hlavního knížete (książę senior) - principa. Za Tatarského vpádu v roce 1241 bylo město takřka úplně zničeno. Začala obnova Krakova a kníže Boleslav Nesmělý, jeho matka Grzymisława a manželka bl. Kunhuta dali 5. června 1257 městu lokátorská práva podle magdeburského práva. Úkol lokátorství byl svěřen třem fojtům: Gedkovi, Jakubovi z Nisy a Dytmarovi Wolkovi. Zakládací dokument hovořil o:

  • osvobození měšťanů od daní na období 6 let
  • osvobození měšťanů od cel na 10 let
  • dával právo lovu ryb ve Visle na úseku od Zwierzyńca do Mogiły
  • dával fojtům právo na 1/6 příjmů z obchodů a tržišť a
  • dával fojtům právo na věčné osvobození od cel
  • dával fojtům právo vlastnit jatka a mlýny

Tehdy také vzniklo charakteristické šachovnicové uspořádání města, kam byly zasazeny dochované dřívější prvky (ul. Grodzka, Mariánský kostel). Mezi Krakovem a Wawelem ještě existovala osada Okół, která byla nezávislou tvrzí do vzpoury fojta Alberta, kdy král Vladislav Lokýtek zbořil její zdi a začlenil ji ke Krakovu.

Nádvoří wawelského hradu
Nádvoří wawelského hradu

V roce 1320 se ve wawelské katedrále konala korunovace Vladislava Lokýtka na polského krále, čímž skončilo období rozpadu Polska na jednotlivé úděly. Až do roku 1734 byl Krakov místem korunovace polských králů.

Ve 14. století vznikla na předměstí Krakova dvě další města: na jihu Kazimierz (1335) a na severu Kleparz (1366).

Krakov se jako hlavní město jednoho z významných evropských států v 15. a 16. století rozvíjel v každém směru – architektonickém, obchodním, řemeslnickém, kulturním, vědeckém. Hradní komplex na Wawelu byl přestavěn a rozšířen v renesančním stylu. V roce 1364 byla založena univerzita. Také byl zbudován Barbakan (obranná bašta). Pěknou tvář dostal Rynek. Za vlády Zikmunda II. Augusta (polovina 16. století) měl Krakov asi 30 tisíc obyvatel.

Tržnice „Sukiennice“ na krakovském Rynku
Tržnice „Sukiennice“ na krakovském Rynku

Po polsko-litevské unii a vzniku Republiky dvou národů (Rzeczpospolita Obojga Narodów) se Krakov ocitl na okraji velkého státu, Sejmy a volby monarchů se konaly ve Varšavě, která ležela víceméně v polovině cesty mezi hlavními městy Koruny polské a Litvy. Definitivně král Zikmund III. Vasa v roce 1609 přenesl hlavní město Polska (bez formálního právního aktu) do Varšavy. Avšak katedrála na Wawelu zůstala korunovačním místem polských králů.

Zároveň s úpadkem Rzeczpospolity začal také úpadek Krakova. Válečné ztráty silně poškodily pozici města a zbrzdily jeho rozvoj. Poprvé byl Krakov zničen cizími vojsky v roce 1655 během švédské „potopy“. V 18. století byl dobýván vojsky pruskými, švédskými, rakouskými a ruskými.

Mariánský kostel na Rynku
Mariánský kostel na Rynku

Po třetím dělení Polska obsadili Krakov Rakušané. V letech 1809-1815 náležel do Varšavského knížectví jako hlavní město departamentu. V letech 1815-1846 byl hlavním městem maličké, formálně nezávislé Krakovské republiky. Tehdy začala celková modernizace města, které stále tkvělo ve středověku. Byla zbourána většina městských hradeb, byl zasypán příkop, na jehož místě vznikl park nazvaný Planty. Po „krakovské revoluci“ v roce 1846 byl opět začleněn do Rakouska, kde zůstal až do roku 1918, kdy se ocitl v nezávislém polském státě. V roce 1850 zničil velký požár téměř půl města.

V letech 1939-1945 byl hlavním městem tzv. Generálního gouvernementu, což byla správní jednotka „zbytkového“ Polska obsazeného Německem (některé části Polska byly včleněny do Třetí říše).

V roce 1951 bylo ke Krakovu připojeno socialistické město Nová Huť (Nowa Huta, založena v roce 1949 na území vesnic Mogiła, Płaszów a Krzesławice).

Kultura

Pečeť Krakova z XV. století
Pečeť Krakova z XV. století

Krakov je považován za kulturní hlavní město Polska. Žijí v něm dva držitelé Nobelovy ceny za literaturu, Wisława Szymborska a Czesław Miłosz. Je jedním z nejdůležitějších turistických, kulturních a historických center v Evropě. Kompaktní oblast starého města spolu s historickou zástavbou byla v roce 1978 zařazena na seznam světového kulturního dědictví OSN. Každý rok ho navštěvují 3-4 milióny turistů.

V Krakově se nachází mnoho kulturních institucí významných pro polský kulturní život.

Divadla:

V Krakově je 28 muzeí v čele s Národním muzeem, kde jsou početné sbírky polského i světového malířství.

[editovat] Krakovské čtvrti

  • Stare Miasto
  • Dębniki
  • Kazimierz
  • Krowodrza
  • Nowa Huta
  • Podgórze
  • Zwierzyniec
  • Wola Justowska

Čtvrti

Wawelská katedrála
Wawelská katedrála
Náhrobek Kazimíra Velikého
Náhrobek Kazimíra Velikého
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla


Zajímavá místa v Krakově

Krakov je jedním z nejdůležitějších polských turistických center s cennými památkami z různých epoch. V Krakově se nachází více než 6 tisíc historických objektů.

  • Wawelské návrší:
    • Katedrála (Katedra na Wawelu)
    • Královský hrad (Zamek Królewski na Wawelu)
    • Dračí jáma (Smocza Jama)
  • Krakovský rynek
    • Mariánský kostel (Kościół Mariacki)
    • kostel sv. Vojtěcha (kościół św. Wojciecha)
    • tržnice Sukiennice (Sukiennice w Krakowie|Sukiennice)
    • radniční věž (Wieża ratuszowa w Krakowie|Ratusz)
    • pomník Adama Mickiewicze (Pomnik Adama Mickiewicza)
    • pamětní desky (Tablice pamiątkowe na Rynku krakowskim|Tablice pamiątkowe)
  • Ulica Grodzka
  • Barbakan
  • bývalá židovská čtvrť Kazimierz
  • Kopce – umělá návrší, mohyly:
    • Kopiec Kościuszki
    • Kopiec Krakusa
    • Kopiec Piłsudskiego
    • Kopiec Wandy
  • Pevnosti
  • Gotický Krakov:
    • Kostel a klášter Dominikánů (Kościół i klasztor Dominikanów)
    • Kostel a klášter Františkánů (kościół i klasztor Franciszkanów)
    • Wawelská katedrála (Katedra na Wawelu)
    • Mariánský kostel (kościół Mariacki), ze kterého každou hodinu zní hejnal
    • Středověké městské opevnění
    • Gotické kostely na Kazimierzu:
      • Kostel sv. Kateřiny (Kościół św. Katarzyny)
      • Kostel Božího těla (Kościół Bożego Ciała)
    • Kostel sv. Marka (Kościół św. Marka)
    • Kostel sv. Kříže (Kościół św. Krzyża)
    • Kostel sv. Jiljí (Kościół św. Idziego)
    • Kostel sv. Barbory (Kościół św. Barbary)
    • Radniční věž (Wieża ratuszowa)
    • Collegium Maius – nejstarší část univerzity
    • Barbakan
    • Floriánská brána (Brama Floriańska)
  • Renesanční Krakov
    • Zigmuntuva kaple na Wawelu (kaplica Zygmuntowska na Wawelu)
    • Vila Decjusza (willa Decjusza w Woli Justowskiej)
    • prałatówka kościoła Mariackiego
  • Barokní Krakov:
    • Kostel Misionářů (kościół Misjonarzy na Stradomiu)
    • Kostel Bernardýnů (kościół Bernardynów na Stradomiu)
    • Kostel sv. Petra a Pavla (kościół św. Piotra i Pawła)
    • Kostel sv. Martina (kościół św. Marcina)
    • Kostel sv. Mikuláše (kościół św. Mikołaja)
    • Kostel Proměny Páně (kościół Przemienienia Pańskiego (oo. Pijarów))
    • Kostel sv. Floriana (Kościół św. Floriana)
    • Kostel Karmelitánský (kościół Karmelitów na Piasku)
    • Kostel sv. Anny (Kościół św. Anny)
    • Kostel Zvěstování panny Marie (kapucínský) (Kościół Zwiastowania NP Marii, oo. Kapucynów)
    • Kostel a klášter Pavlínů na Skalce (kościół i klasztor Paulinów, na Skałce)
  • Krakov v 19. století
    • Rakovický hřbitov, zal. 1803 (Cmentarz Rakowicki)
    • Krypta zasloužilých na Skalce (Krypta Zasłużonych na Skałce)
    • domy Teodora Talovského (kamienice Teodora Talowskiego)
  • Další sakrální stavby
    • Dom Kapituły
    • Kostel Matky Boží Sněžné sester Dominikánek (Kościół MB Śnieżnej, ss. Dominikanek)
    • Kostel Srdce Ježíšova, jezuitský (Kościół Serca Jezusowego, oo. Jezuitów)
    • Kostel sv. Jana (Kościół św. Jana, ss. Prezentek)
    • Kostel sv. Josefa (Kościół św. Józefa, ss. Bernardynek)
    • Kostel sv. Kazimíra (Kościół św. Kazimierza, oo. Reformatów)
    • Kostel sv. Norberta (Kościół św. Norberta, ss. Norbertanek)
    • Arcibiskupský palác (Pałac Arcybiskupi)

Univerzity

Známé osobnosti z Krakova

02.03.2008 08:42:44
Jiří Hrdý
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one