Doplnění fotek k Chorvatsku - Jirkovy stránky. Je tam spousta nových, zajímavých odkazů a budu doplňovat informace o zajímavých místech a městech po trase, i v samotné Dalmacii, či přímo v okolí Bašky Vody. V aktualitách 2014 - 2015 najdete nejnovější informace a zajímavosti o Chorvatsku a cestě tam i zpět, včetně všech aktuálních poplatků, cen paliva, potravin, vstupného apod., a také aktuální počasí a nebo on-line kamery na hranicích a mýtných branách! Dále jsem tam umístil nejnovější fotky i video z lyžování na Hochkaru 20010 - 2014, apod.
Na těchto stránkách jsem postupně přidával fotky z dalších výletů viz levý sloupeček (Berghof, Orlí hnízdo,Obersalzberg, Salzburg, Hallstatt, Salzkammergut - texty - 03. - 06.07.2010, Salzkammergut, ubytování, Lammerklamm, Königsee, Obersalzberg, Krimmler Wasserfall, Zell am See, Hallstatt, Salzwelten, Eis- a Mammuthölle, apod.) Ale především fotky z lyžování na Hochkaru 2010 - 12, Wachau, Vídeň, Mnichov, Herzogenaurach, Osvětim, Krakov... Fotky ze školy, fotky z lyžáků, vodáků, výlety do Prahy, fotky z maturitních plesů, oslavy narozenin, golf v Radíkově, tenisový turnaj na Gymplu ... nejnověji jsem doplnil na stránkách - Jirkovy stránky fotky z výletu do Provence a Cote d´Azur 2012 a Stužkovák 2012. Děkuji za trpělivost.
Chorvatsko - publikace, nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině a chorvatštině. Spousta zajímavých informací z infocenter, odborných časopisů, cestovních kanceláří, turistických združení, mnoho rad, tipů, map, ceníků apod...

Mé stránky na téma Chorvatsko
Pinterest
YouTube

a mé profily:
Facebook

Twitter
Flipboard

issuu
http://www.youtube.com/user/hrdas66

CESTA DO PRAVĚKU VI. - Doba halštatská

CESTA DO PRAVĚKU VI. - Doba halštatská
 

 
Frederik Velinský, Natalie Venclová  29.03.2009 11:40

 
Ozdobný prvek nádoby z konce halštatského období (starší doby laténské), nalezený při vykopávkách u Droužkovic na Chomutovsku - Autor:H. Toušková

 
Ozdobný prvek nádoby z konce halštatského období (starší doby laténské), nalezený při vykopávkách u Droužkovic na Chomutovsku
Autor:   H. Toušková  

 

V dalším dílu našeho seriálu postoupíme do doby, kdy se na scéně objevuje nový materiál, nový kov - železo. Pro laiky je tato doba spjata ještě s jednou významnou událostí. Do české historie vstupují první Keltové. 

O době halštatské hovoří Natalie Venclová z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, editorka příslušného dílu nového kompendia Archeologie pravěkých Čech.

Na dobu bronzovou navazuje období, kterému se říká doba halštatská. Kde se toto označení vzalo?

Natalie Venclová: Název "doba halštatská" se odvozuje od jedné lokality, kterou mnozí cestovatelé i turisté znají. Je to Hallstatt v rakouských Alpách. V tomto Hallstattu se našlo už v 19. století bohaté pohřebiště. Předměty, které se našly v těch hrobech, byly vyrobené v určitém stylu, měly určité společné vlastnosti, a podle toho se nazývá celé toto období dobou halštatskou. V archeologii navazuje doba halštatská na dobu bronzovou a dneska se z chronologického hlediska předpokládá, že doba halštatská zabírá 8. až 5. století před Kristem. Musím dodat, že archeologické názvosloví má svůj vývoj, a právě v době halštatské se spojuje několik názvoslovných systémů. Dříve se řadila ještě k době bronzové, dnes už ne, ale je tam jiný problém - k době halštatské patří ještě starší doba laténská. Je to důsledek terminologického vývoje. Zkrátka - nejstarší část laténského období, kterému říkáme časný latén nebo starší latén, se řadí na konec doby halštatské. Co se týče kulturního rozdělení, tak ve vlastní době halštatské, která zabírá 8. a 7. století př.n.l., jdou ještě rozlišit jednotlivé kultury, jak to známe ze starších období. Máme kulturu bylanskou, kulturu halštatskou mohylovou, kulturu slezskoplatěnickou; když odhlédneme od některých okrajových skupin. To se potom mění od roku 600 nebo 550, kdy už kultury dál rozpoznatelné nejsou. Celé to období 6. a 5. století před Kristem nám splývá do jedné kultury. To je taková zvláštnost, ale nicméně, jak potom uvidíme dále, kdybychom měli mluvit o dalších obdobích, době laténské nebo době římské, tak tam už vlastně jednotlivé kultury skoro nejsme schopni rozlišit.

Jak už jsme řekli v úvodu, právě doba halštatská je spojena s rozšířením železa a ovládnutím jeho výroby. Ví se kdy a odkud proniklo užívání železa na naše území?

Natalie Venclová: Dobou halštatskou začíná ve střední Evropě doba železná. Je to z toho důvodu, že se tady setkáváme se železnými výrobky a snad už na konci tohoto období se tady železo opravdu vyrábělo. Železo bylo známo daleko dříve a do Evropy se zřejmě rozšířilo převážně z Předního východu - uvažuje se o Anatolii a dalších oblastech v širším východním Středomoří. Na to, jak se vyrábí železo a co to vůbec je, se asi přišlo náhodou, když se náhodně sebralo nějaké meteorické železo a tak dále, nicméně ta výrobní zařízení mají svůj vývoj. Třeba v jižní Evropě už existovala výroba železa v nějakém 12. - 11. století před Kristem a rozšiřovala se dál. Ve střední Evropě o vlastní výrobě železa uvažujeme opravdu po tom roce 800, spíše ještě o něco později. Je třeba říci, že nejstarší zařízení na výrobu železa, tedy hutnické pece, se nacházejí archeologicky velmi obtížně. Předpokládá se, že to byla ještě mělká zařízení. Není mnoho naděje, že po sobě zanechají zřetelné archeologické stopy.

Jaké hlavní změny, kromě už zmíněné technologie výroby železa, přinesla doba halštatská ve srovnání s předchozím obdobím doby bronzové?

 

Archeologie pravěkých Čech. 6. díl - Doba halštatská. Obal knihy. - Autor: Archeologický ústav AVČR
 
 
Archeologie pravěkých Čech. 6. díl - Doba halštatská. Obal knihy.

Autor:    Archeologický ústav AVČR  

 

Natalie Venclová: Svým způsobem ta doba halštatská navazuje na dobu bronzovou, pouze tam vidíme rozvoj některých vynálezů nebo skutečností, které už existovaly v té době bronzové. Vidíme třeba kontinuitu sídlení, kontinuitu pohřbívání do určité doby, ale zároveň nastávají důležité změny. Jednu jsme zmínili, to bylo to železo. Další změny mají snad původ ve větší intenzitě kontaktů s jinými oblastmi. Těmi jinými oblastmi se míní hlavně oblast Středomoří. Z té takzvané středomořské civilizace přicházelo množství idejí, impulsů. Není to ovšem jediný zdroj. Další nápady, také bychom mohli říci inovace, přicházely z východu. Z východní Evropy je přinášeli nomádi, jako byli Skytové a tak podobně. Jinak, když jsme mluvili o těch impulsech ze Středomoří, tak doba halštatská je dobou intenzivních kontaktů s Řeky a také s dalším národem, který žil v Itálii - s Etrusky. Nešlo jenom o přijímání jiných typů předmětů, třeba bronzových nádob a tak dál. To, co vidí archeologie vždycky jen jako náhlý příliv určitých předmětů, znamená ve skutečnosti něco jiného. Znamená to například změny chování. Doba halštatská je období, kdy se z takového společenského hlediska předpokládá, že šlo o společnost založenou na daru a dluhu. Je to etnografický a sociální pojem, který se v archeologii zdánlivě projeví takovým až bychom řekli okrajovým jevem, že například nacházíme soupravy bronzových picích nádob různého druhu. Některé jsou dovezené právě z toho jihu a my o nich víme, že na tom jihu sloužily k podávání vína. Víno, to je, dalo by se skoro říci, civilizační faktor; jakkoli to dneska může znít zvláštně. Byl to velmi oblíbený nápoj a potom, jak víme, víno má také různé své vlastnosti. Usnadňuje třeba komunikaci, způsobuje různé euforické nálady, jako ostatně i jiné alkoholické nápoje. Nejde jenom o víno, ale právě víno v téhle době začíná nabývat velkého významu. Mechanismus toho daru a dluhu spočíval v tom, že ten, kdo byl schopen opatřit něco mimořádného, co mohl nabídnout svým spolubojovníkům, svým družinám, jim tím vlastně poskytl dar. Reciprocita toho daru může být a zpravidla je jiný dar, respektive vzniká dluh. Ta strana, která je obdarovaná, cítí nutnost, nebo je ta nutnost ve společnosti daná, se za ten dar nějak odvděčit. Víno a alkoholické nápoje obecně k tomu byly velmi vhodné, bylo to něco mimořádného a všichni se přitom sešli. Tím, že přijali to pohoštění, jim vznikl dluh. A ten dluh pak náčelník nebo bohatý člověk, který byl schopen darované zboží opatřit, vybíral způsobem, který se mu hodil - například spoluprací při budování fortifikací, při vojenských výpravách a tak dále. Čili vznikla tam určitá vazba, která byla jiná než dříve, kdy se předpokládá, že ten dluh spočíval jenom v rodině. Od doby halštatské je to jinak. Vytvářejí se družiny, které nejsou založeny jenom na rodinných následnostech.

O halštatu se také mluví jako o období, kdy na našem území žili předchůdci Keltů - takzvaní Protokeltové. Spojují je vědci s nějakou konkrétní archeologickou kulturou halštatského období? A kde se ti Protokelti a poté Keltové u nás vzali?

 
13/2009: Cesta do pravěku VI. - Doba halštatská. Rozhovor s Natalií Venclovou - 4
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Zopakujme si to - některé z kultur, které ve střední Evropě žily v době halštatské, se řadí k takzvanému západohalštatskému okruhu, spojovanému s Kelty, jiné k okruhu východohalštatskému. Čím se tyto kultury od sebe lišily?

 
13/2009: Cesta do pravěku VI. - Doba halštatská. Rozhovor s Natalií Venclovou - 5
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

K objevům, umožňujícím zpřesnění, ale i přehodnocení či nové interpretace dějů a jevů, spojených s pravěkým obdobím, kterému se říká doba halštatská, dochází pochopitelně neustále. Které z těchto objevů patří podle vás k nejvýznamnějším?

 
13/2009: Cesta do pravěku VI. - Doba halštatská. Rozhovor s Natalií Venclovou - 6
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Možnosti nových metod, vycházejících velmi často z mezioborové spolupráce archeologů s jinými vědci, jsou mnohdy doslova úžasné a jejich hojné užívání bude pohled na dobu halštatskou i nadále měnit. Pomůže i výzkum lokalit v širším kontextu celých regionů, který se donedávna zanedbával. Nová publikace o době halštatské, které jste byla editorkou, je svým způsobem i výzvou pro nové badatele. Prozrazuje totiž, kde se otevírají možnosti jejich dalšího uplatnění...

 
13/2009: Cesta do pravěku VI. - Doba halštatská. Rozhovor s Natalií Venclovou - 7
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Výzvou mladým badatelům naše "halštatské" povídání s Natalií Venclovou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky končí. Ale jen pro tentokrát. Příště si s ní budeme povídat o době laténské, která už naplno patřila Keltům.

Vysíláno v Planetáriu č. 13/2009, 28. března - 3. dubna 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (16:11).
 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one